“Chci se prát tak, aby Češi byli pyšní,” říká Klammert

Již před olympiádou v Tokiu se octnul v situaci, kdy musel o účast bojovat do poslední chvíle. Před třemi roky uspěl a teď se pokusí povedený finiš zopakovat. Účast v Paříži může stvrdit již tuto středu v Abú Zabí. DAVID KLAMMERT (-90 kg) míří na své deváté mistrovství světa. Stříbrný medailista z letošního Grand Slamu v Dushanbe ve svém úvodním zápase vyzve Roberta Florentina z Dominikánské republiky. V rozhovoru jsme se bavili o jeho mentální přípravě, motivaci i dlouholeté spolupráci s osobním trenérem Marcelem Frenštátským.

Jsi v podobné situaci jako před olympiádou v Tokiu, kde jsi v napínavém finiši vybojoval olympijskou účast. Pomáhá ti vědomí, že jsi už podobnou výzvu zažil a zvládl?

Samozřejmě pociťuji na sobě ten velký tlak a vím co je ve hře, nacházím se ve stejné situaci znovu, i když jsem si před začátkem kvalifikace říkal, že se v té situaci ocitnout už nechci. Ale je to jak to je, cítím se dobře psychicky i fyzicky a určitě hraje v můj prospěch i ta zkušenost z minulé kvalifikace. 

Jak se ti daří udržet koncentraci na samotný zápas a odsunout myšlenky na okolnosti ohledně kvalifikace? Je pro tebe důležitost okamžiku něco, co ti pomáhá vyždímat ze sebe maximum nebo naopak bojuješ s tlakem víc než v méně důležitých zápasech?

Před závody mi občas ty myšlenky co by, kdyby atd. Do hlavy přicházejí, ale v ten závodu s tím umím pracovat a soustředím se jen na svůj výkon, na svůj zápas a na věci co mohu ovlivnit. Krok po kroku.
Ale celkově jsem ten typ závodníka, kterému ten tlak svědčí a tlačí mě k lepším výkonům. Čím lepší soupeř, nebo důležitější turnaj, tím víc jsem schopný ukázat své kvality a prodat to, co mám nadřené. 

Liší se nějak tvůj každodenní režim v olympijské sezóně oproti rokům, kdy neběží olympijská kvalifikace?

Je velký rozdíl programu v Olympijské kvalifikaci a mimo ní. Člověk na ní musí být fakt připravený. Je to hon za body, každý turnaj je velmi dobře obsazený a je to boj o každý zápas. Těch turnajů je hrozně moc. Teď mě čeká třetí start během posledních 18 dnů. Ale tvrdě jsem dřel na tyhle momenty, tak věřím že mě tělo podrží a zvládne to. 

Se svým osobním trenérem Marcelem Frenštátským spolupracujete hodně na dálku. Jsi ve vrcholovém judu už pár let a jsem si jistý, že už v mnohém znáš svoje tělo a umíš vyhodnotit, co je pro něj nejlepší. Zároveň vím, že hodně času věnuješ sebevzdělávání v různých aspektech sportovní přípravy a teď máš v této oblasti i vysokoškolský titul. Jak moc v přípravě spoléháš na vlastní úsudek, když jste s trenérem každý jinde? A jak moc je Marcel ochotný upravit přípravu podle tvých pocitů a požadavků?

S mým trenérem Marcelem spolu už spolupracujeme dlouho a jde vidět, že jsme se hodně sehráli. Kdybych byl mladší a neměl takové zkušenosti, tak by to na dálku nešlo. Trávíme hodně času spolu na soustředění a když jsme v ČR, tak spolu telefonujeme každý den. Ví, že jsem hodně poctivý a pracovitý, tak mě spíš musí brzdit abych netrénoval “až moc”. Celkově ale dává velký důraz na to jak se cítím fyzicky, psychicky a klidně upravuje ten plán podle aktuálního stavu. Je to hodně profesionální a jsem rád, že ten náš vztah je teď tak “vyšperkovaný”, ale samozřejmě to nebylo hned. Pořád se společně snažíme posouvat, zlepšovat a hledat aspekty které nás mohou dovést ještě k větším cílům. 

V každém turnaji z tebe jde cítit obrovské odhodlání, a i když sis prošel opravdu těžkými chvílemi, kdo tě sleduje, má pocit, že tvůj zápal nic nezlomí. Co tě nejvíc motivuje dát maximum do každého dne, nejen, když se láme chleba při postupu na olympiádu?

Vždy jsem v sobě měl to, že když se něco dělá, tak se to má dělat naplno. Ale určitě mě motivuje i to, že si uvědomuji že dělám to co miluji a že ten čas dělat vrcholově judo je časově omezené. Proto ke každému turnaji a zápasu přistupuji, jako by byl poslední. Chci tam nechat vše, prát se do poslední vteřiny a prát se tak, aby Češi byli pyšní, že zrovna já nastupuji na žíněnku a reprezentuju je.

Davidovi můžete na MS držet palce ve středu 22.5.

Turnaj můžete sledovat ZDE