Autor: Rostislav Lukš

1. česká paralympijská rozhodčí

Hana Šafaříková jako první na Paralympijských hrách

Právě skončily Paralympijské hry v Paříži a spolu se sportovci se vrátila i 1. česká paralympijská rozhodčí Hana Šafaříková. Zajímalo nás, jak turnaj z jejího pohledu probíhal a jak náročné to bylo. 

Hani, jaké jste měli ubytování a jak daleko od haly jste bydleli? 

Nebydleli jsme v hotelu, ale v olympijské vesnici, kde pro nás byla rezervovaná jedna budova, takže jsme mohli nasávat olympijskou atmosféru přímo se sportovci. 

Cesta z vesnice na halu trvala přibližně 45 minut. Výhodou bylo, že během her byl po celé Paříži rezervovaný jeden pruh pro autobusy a auta určena této akci. 

Jak probíhala prohlídka haly? 

Den před zahájením turnaje jsme absolvovali prohlídku haly spojenou se zkouškou všeho. Jako rozhodčím nám ukázali, kudy na tatami chodit, proběhlo pár testovacích zápasů pro zkoušku score boardů, kamer, mikrofonu hlasatelů… musela být jistota, ze vše je připraveno a v pořádku.

Kolik hodin jsi vlastně strávila každý den na hale? 

Z tohoto pohledu byl turnaj náročnější. První dva dny jsme začínali v 10:00 a z haly odjížděli asi kolem 19:30. Třetí den byl turnaj delší, bylo o jednu kategorii více, takže jsme začínali už v 9:30 a poslední vyhlášení skončilo asi ve 20:30. Plus samozřejmě cesty do haly a z haly, schůze apod.

Kolik zápasů jsi celkově absolvovala?

⁠Denně to byly 4 zápasy v základních bojích plus ve čtvrtek během finálového bloku finále, v pátek zápas o bronzovou medaili a v sobotu zápas o bronz a finále. 

Jaká byla atmosféra v hale?

Publikum bylo neskutečné! Atmosféra celého turnaje, všech 3 dnů, byla úžasná. Fandilo se všem, nejen domácím závodníkům. Bylo vyprodáno. Francouzi judo milují a bylo to vidět. Závodníci měli skvělou kulisu a v případě, že se pral domácí závodník, to bylo nepředstavitelné. Nedá se to slovy ani popsat. Nejen závodníci, ale i my rozhodčí máme krásné vzpomínky.